|
|
Adaptace dětí v mateřské škole v hodnocení rodičů a pedagogů
Zuntová, Klára ; Loudová Stralczynská, Barbora (vedoucí práce) ; Ferklová, Alžběta (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou adaptace dětí v mateřské škole, a to především z pohledu rodičů a pedagogů. Cílem diplomové práce je zpracovat relevantní teoretické rámce a východiska týkající se adaptace v předškolním vzdělávání a v empirickém šetření reflektovat problematiku adaptace skrze případovou studii jedné mateřské školy. V závěru jsou formulována doporučení pro další rozvoj pedagogické práce vybrané mateřské školy směrující k podpoře adaptačních procesů dětí, které zahajují docházku do předškolního vzdělávání. Teoretická část se orientuje nejprve na vymezení základních termínů týkajících se průběhu adaptačního období a socializace dítěte v předškolním věku. Dále řeší legislativní dokumenty, o které se proces adaptace opírá. V poslední části je vymezena problematika komunikace, spolupráce a psychosociálních potřeb dítěte, kterým je žádoucí věnovat pozornost specificky v tomto období. Designem výzkumu v empirické části je případová studie jedné mateřská školy. Šetření se zaměřuje na analýzu očekávání, zkušeností a hodnocení průběhu a výsledku adaptačního období z pohledu rodičů a pedagogů ve vybrané mateřské škole. Klíčovým nástrojem sběru dat je dotazníkové šetření mezi rodiči a následně vedené polostrukturované rozhovory s pedagogy a rodiči. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že...
|
|
|
Začínající učitel (nejen) biologie
Nedavašková, Michaela ; Rajsiglová, Ina (vedoucí práce) ; Kotvaltová Sezemská, Karolína (oponent)
Tato práce přináší pohled na profesní start začínajících učitelů, který je klíčový pro jejich budoucí směřování. Ukazuje se totiž, že řada učitelů opouští povolání během prvních let. První část vymezuje pojem adaptační období a vyzdvihuje jeho podstatu, popisuje roli uvádějícího učitele a vedení školy, dále pak potíže a potřeby začínajících učitelů. Druhá část se věnuje německému a švédskému vzdělávacímu systému a primárně se zaměřuje na jejich přístupy a způsoby uvádění začínajících učitelů. Německo je vybráno na základě unikátního systému dvoustupňového vzdělávání učitelů a Švédsko jako zástupce severských států investující významný podíl státního rozpočtu do školství. Klíčová slova: začínající učitel, adaptační období, mentoring, uvádění začínajících učitelů
|
|
|
Uvádějící učitel
Vítová, Drahoslava ; Zvírotský, Michal (vedoucí práce) ; Thorovská, Alena (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje pozici uvádějícího učitele a nahlíží do problémů začínajících učitelů. Tato pozice je dnes často zmiňována nejen ve spojení s kariérním růstem učitelů, ale především ve spojitosti s velkým odchodem začínajících učitelů po prvních letech ve školství. Teoretická část se zaměřuje nejen na definici začínajícího učitele a popis adaptačního období, ale i na odborné názory a informace o osobnosti učitele. Dále se teoretická část pozastavuje nad problémy a nedostatky začínajících učitelů, které jsou spojeny se vstupem do praxe. Závěrečné kapitoly teoretické části se věnují samotné pozici uvádějícího učitele. Je zde popsána náplň jeho práce a jeho role na škole. Praktická část se zaměřuje na zkušenosti začínajících učitelů s jejich adaptačním obdobím a jejich uvádějícím učitelem. Pokusíme se nahlédnout do procesu uvádění a zjistit, jak začínající učitelé vnímají roli uvádějícího učitele, co od něho očekávají a jaké mají na něj požadavky. K tomu bylo použito kvalitativního výzkumu v podobě dotazníků. V závěru práce jsou shrnuty požadavky začínajících učitelů na uvádějícího učitele, a zároveň i pohled či připomínky uvádějícího učitele na samotný proces uvádění nových kolegů do praxe. KLÍČOVÁ SLOVA uvádějící učitel, začínající učitel, adaptační období, proces uvádění
|
|
|
Sociální připravenost dětí pro vstup do MŠ
Kašparová, Eva ; Švandová, Martina (vedoucí práce) ; Běhalová, Andrea (oponent)
Cílem bakalářské práce je zmapovat oblast sociální připravenosti dítěte pro vstup do mateřské školy z pohledu vývojové psychologie a vlivů moderního světa, ve kterém předškolní dítě vyrůstá a který ho ovlivňuje. Práce je rozdělena na teoretickou a empiricko-výzkumnou část. Druhá kapitola teoretické části se zabývá předškolními zařízeními a možnostmi péče o předškolní dítě v ČR, se zaměřením na běžné mateřské školy. Třetí kapitola je zaměřena na předškolní dítě z pohledu vývojové psychologie a světa dítěte. Čtvrtá kapitola seznamuje se samotným pojmem sociální připravenost pro vstup do MŠ a s pojmem adaptační období. Jeho průběh a úroveň zvládnutí dítětem budou použity jako možné kritérium v empirické části k posouzení sociální připravenosti dítěte pro vstup do MŠ. První část empirického výzkumu je věnována dotazníkovému šetření sociální připravenosti, jak ji vnímají rodiče a učitelky. Druhou částí je pozorování vybraného vzorku 15 dětí během adaptačního období v MŠ. Závěr práce je věnován porovnání získaných výsledků a jejich vyhodnocení.
|
|
|
Příčiny odchodu začínajících učitelů z profese
Krejčová, Martina ; Zvírotský, Michal (vedoucí práce) ; Thorovská, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem odchodu začínajících učitelů z profese, tzv. drop-outem. V teoretické části práce je fenomén drop-outu popsán společně s důvody, proč je skupina začínajících učitelů odchodem nejvíce ohrožena. Jsou zde také popsány problémy, se kterými se začínající učitelé musejí v prvních letech praxe vypořádat. Dále jsou v práci nastíněny nejčastější příčiny odchodů, jejich míra a důsledky. Na konci teoretické části jsou uvedeny možnosti a návrhy, kterými by se dala míra drop-outu omezit. Mezi tyto návrhy patří adaptační období, supervize a psychohygiena. Empirická část práce je realizována online dotazníkem a hloubkovými rozhovory. Výzkumné šetření se zaměřuje na pražské začínající učitele. Čtyři hlavními aspekty výzkumu jsou: 1 - motivace ke studiu učitelství a k výkonu učitelské profese, 2 - příčiny odchodu začínajících učitelů, 3 - možnosti v zabránění drop-outu a 4 - zda respondenti pracují nadále s dětmi, či v jiném sektoru. V neposlední řadě se výzkumné šetření věnuje možnostem, které by respondentům bývaly pomohly v setrvání v profesi. Výsledky výzkumného šetření potvrzují důvody drop-outu popsané odbornou literaturou. Kvalitativní popis příčin drop-outu umožňuje hlubší pochopení toho, jak se tyto příčiny vzájemně ovlivňují, a to v institucionální, interaktivní i...
|
|
|
Sociální připravenost dětí pro vstup do MŠ
Kašparová, Eva ; Švandová, Martina (vedoucí práce) ; Běhalová, Andrea (oponent)
Cílem bakalářské práce je zmapovat oblast sociální připravenosti dítěte pro vstup do mateřské školy z pohledu vývojové psychologie a vlivů moderního světa, ve kterém předškolní dítě vyrůstá a který ho ovlivňuje. Práce je rozdělena na teoretickou a empiricko-výzkumnou část. Druhá kapitola teoretické části se zabývá předškolními zařízeními a možnostmi péče o předškolní dítě v ČR, se zaměřením na běžné mateřské školy. Třetí kapitola je zaměřena na předškolní dítě z pohledu vývojové psychologie a světa dítěte. Čtvrtá kapitola seznamuje se samotným pojmem sociální připravenost pro vstup do MŠ a s pojmem adaptační období. Jeho průběh a úroveň zvládnutí dítětem budou použity jako možné kritérium v empirické části k posouzení sociální připravenosti dítěte pro vstup do MŠ. První část empirického výzkumu je věnována dotazníkovému šetření sociální připravenosti, jak ji vnímají rodiče a učitelky. Druhou částí je pozorování vybraného vzorku 15 dětí během adaptačního období v MŠ. Závěr práce je věnován porovnání získaných výsledků a jejich vyhodnocení.
|
|
|
Srovnávací analýza zákonů o pedagogických pracovnících v ČR a SR se zaměřením na další vzdělávání pedagogických pracovníků mateřských škol
Cermanová, Jaroslava ; Kitzberger, Jindřich (vedoucí práce) ; Voda, Jan (oponent)
Další vzdělávání pedagogických pracovníků představuje jednu z klíčových oblastí ve strategickém rozvoji českého školství. Práce se na problematiku zaměřuje z pohledu porovnání legislativních norem v této oblasti v České a Slovenské republice, analyzuje jejich rozdíly a klady jednotlivých stran. Cílem práce je vyhodnotit názory ředitelek mateřských škol v České republice a na Slovensku vzhledem ke stanovené hypotéze. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. V první části je popsán základní obsah hlavních právních norem školství obou zemí a ve druhé části je prostřednictvím dotazníkového šetření analyzován názor vedení mateřských škol k řešené problematice a jsou zde podrobně popsány závěry plynoucí z tohoto šetření. KLÍČOVÁ SLOVA: Školský zákon, zákon o pedagogických pracovnících, předškolní vzdělávání, kariérní systém, další vzdělávání pedagogických pracovníků, uvádějící učitel, mentor, začínající učitel, adaptační období, samostatný učitel, kreditní systém.
|
host ::
RSS.